Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo,
princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím,
drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,
každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce
a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se latícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku,
vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů,
Honzové princové víly i sudičky
chopí se poháru nože a vidličky
"Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,
náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi po očku do ucha zazpíval:
Dej mi ruku svou, studenou od okenních skel,
všichni tě mezi sebe zvou
a já jsem tu proto, abys šel.
Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím
Na plný obrátky letíme světem,
všechny ty pohádky patřily dětem,
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi
jak se mi za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi po očku do ucha zazpíval:
Dej mi ruku svou, studenou od okenních skel,
všichni tě mezi sebe zvou
a já jsem tu proto, abys šel.
Dej mi ruku svou, studenou od okenních skel,
všichni tě mezi sebe zvou
a já jsem tu proto, abys šel.