Tvář lehce chladí stín topolů,
bílé dámy z výkladů
vhánějí mi stále pod obočí pláč.
Trochu mi tu vadí smích gigolů,
zámky na sto západů
říkají, že smím jen u tvých dveří spát.
R: Zápraží studí, plášť nestačí,
ráno tě vzbudí zášť pavlačí.
Venku už tě čeká houf ctitelů,
křídou bílím nároží,
ač jsem blázen, přesto budu tě mít rád ...