1.
To byl vám den,tak ve dvou jen
a byla krásná jako náhlá šťastný sen.
Strom bíle kvet,no prýma svět,
když tajně šli jsme spolu nočním městem ven.
Noc horkých hvězd,noc vratkých cest,
noc něžných tuláků co tmou se dají svést,
noc, která vím, noc, ketrá sním,
noc o které už nikdo víc se nedoví.
R.
Poslouchej, chci říct, buď má jen,
zašeptám teď hned, jak rád tě mám.
Poslochej, chci číct buď má jen,
jenom má buď řeknu ,lásko, navždy má.
2.
Svět byl tak náš,vždyť též to znáš,
když s ústy na ústech až k hvězdám odlétáš,
zas voní stráň,dlaň hledá dlaň
a příběh nám jak v krásné knížce začíná.