Karel Gott - Musíš být jenom má

Musíš být jenom má pak už ničí
nebo já přísahám, že se zničím
nebo já zešílím zběsilým úsilím
být ti blíž mnohem blíž tam kde spíš

Musíš být vzdělaná a ne hloupá
musíš být nádherná, když se koupáš
kůži máš měď a běl, kolikrát já tě měl
bohužel jen a jen v představách

Jen v těch mých představách mučivých
mám tebe svůj věčný hřích
mám tě na svých kolenou,
s knížek a snů stvořenou

Mám tě rád nejvyšší možnou měrnou
mám tě rád, jenže sám nevám kterou
za dva své životy docílím jistoty
jedné sám zašeptám: jsi to ty ?

Musíš být jenom má jak to bývá
buď ta má vysněná, jenže živá
budu tvůj noční host
pak snad svou obraznost zaměním za mění dotyků

Jen v těch mých představách mučivých
mám tebe svůj věčný hřích
mám tě na svých kolenou,
s knížek a snů stvořenou

V mých mučivých představách
dál ideál zůstává
dál jdu za ním do všech míst
já jsem snad měl méně číst...