Karel Gott - Prostři pro dva stůl

Prostři pro dva stůl,
co když přijdu zpátky.
Prostři pro dva stůl,
přijdu od lokálky.
Zazvoním. Co víš?
Pošeptám: Pojď blíž.

Prostři pro dva stůl,
co když přijdu zpátky.
Prostři pro dva stůl,
bez však ze zahrádky netrhej.
Co s ním? Zvad by dřív. Já vím.

Jsou dlouhá čekání,
vlny jdou po řekách.
I když nás kromě dnů čekání
možná nic nečeká.

Prostři pro dva stůl,
třeba z hůry slítnu,
Pak se ke mě stul,
už tě neodmítnu, lásko má.
Už znám, jak je zlé být sám.

Jsou dlouhá čekání,
vlny jdou po řekách.
I když nás kromě dnů čekání
možná nic nečeká.
Tak prostři stůl.