Dívej pan motýl teď sólo má,
sám věčné sliby květům šepotá.
Běláskův smích pýcha soukromá,
rád tu tančí slova křídly třepotá.
Lhát má jen lásku, sám bůh tak chtěl,
bílý jak zámek, jak terč, tak střel.
Ne bože můj vládče tónů,
vím nedáš padnout těm sólům.
Vznáší se dál bílý harlekýn,
rád věčné sliby květům šepotá.
Já vím, co vzkázal mi svou perletí
pan motýl, že křídly třást měl bych i já.