Jaromír Nohavica - Já tam byl (+Pio Squad)

[Jarek Nohavica] Vy kdož máte uši k slyšení a oči k dívání všichni lidé dobré vůle slyšte moje zpívání chci vám vylíčit příběh smutný jako život sám o tiché bolesti kterou na duši mám V městě Olomouci v starobylé metropoli Hané se narodilo dítě samým ďáblem znamenané neboť rudou skvrnu velikosti lipového listu mělo na tváři smích soudce nezrozené v Kristu? Jeho ubohá matka jejíž jméno není známo jej položila ke zdi kaple na chladivý mramor aniž řekla komu o tom aniž zmínila se muži který její tělo ke své rozkoši jen zneužil [Pio Squad] Seděl sem vedle ní ve špinavym bordelu jenom tiše plakala a držela mě za ruku na sobě neměla nic a měla dělat robotu uměla se mile usmívat a prodávat nahotu [Jarek Nohavica] Dítě nalezeno bylo mrtvé druhého dne z rána otec řekl že tak zněla vůle všemocného pána a soudní lékař suchou řečí v policejní češtině napsal že smrt nastala podchlazením v noci zhruba ve 3 hodiny [Pio Squad] Ale netoužila po ničem než po chvíli ticha přitiskla se ke mě začala mi šeptat do ucha že už nemůže dál,že ztrácí víru ve všecko vyprávěla o tom jak jí zaškrtili děcko [Jarek Nohavica] Oné noci ja v tam těch místech jsem byl a však jiné sem věci dělal zpíval a pil dvacet metrů stranou kaple na lavičce z lahví vína sem zpíval a tvou blůzu rozepínal [Pio Squad] Povídala pěkný věci o svým manželi co po ránu jí probouzí hned pěstí do hlavy a její rodiče že po porodu jí hned odhodili dvacet let jí bylo a už jí docházely síly [Jarek Nohavica] Svlíkni si košilku lásko moje do rána bílého daleko je do rána bílého ještě kousek krasně je když lidi milujou [Pio Squad] Já tam seděl jako cvok a nebyl schopnej slova před jejím pohledem už nedalo se vůbec nikam schovat pak si lehla na postel a začla usínat zeptala se jestli se o ní můžu postarat [Jarek Nohavica] Jakej sen se mu zdál na co myslelo k ránu když vychládalo jeho tělo v bílem povianu? zda vidělo tmu, zda vidělo hvězdy tvaří k obloze a hlavičkou ke zdi [Pio Squad] Pak už nevnímala a já přes ní položil deku vyšel jsem do noci ven a dusil v sobě kus vzteku myslel sem na její strach na každou její ránu jakej sen se jí zdál a na co myslela k ránu [Jarek Nohavica] Jistě slyšelo můj hlas který parkem zněl jistě volalo a já ho neslyšel já ho neslyšel a nešel ta kam jít bylo nutné od té noci mé písně jsou bez výjímky smutné [Pio Squad] Nechal sem jí tam ležet a šel pomalu domů proč sem jí nevytáhl pryč z těch pekelnejch drápů chtěl sem si jenom užít nevěděl co bylo nutný od tý doby jsou mý písně bez výjimky smutný [Jarek Nohavica] Čas odnáší naší bolest zvolna nahoru a hanácká rovina se táhne k obzoru jako prsty se k nebi tyčí olomoucké věže a to já sem byl kdo tam na mramoru ležel a to já sem byl ,a to já sem byl a to já sem byl - já tam byl - já sem byl - já tam byl kdo tam na mramoru ležel to já sem byl...