Jaromír Nohavica - Zestárli jsme lásko

Náš syn je už veliký, do plínek už nedělá,
zestárli jsme, lásko, s ním docela,
oči má po mně a vlasy po tobě,
padají mu do čela,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.

Naše dcera je už veliká, když koupe se, je nesmělá,
zestárli jsme, lásko, s ní docela,
kluci koukají se po ní, jak koukali se po tobě,
a my zamykáme panelák,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.

Ref:
Protože jedna a jedna jsou čtyři
a dvě hrušky a dvě jabka,
to je osm třešní na talíři,
i kdybys nechtěla.

Líbat se prý na ulici, to se v našem věku nedělá,
zestárli jsme, lásko, zestárli jsme docela,
v televizi běží film pro pamětníky,
pan Marvan dělá Anděla,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.

I ta píseň, co jsem kdysi pro tě napsal, je už omšelá,
zestárli jsme, lásko, zestárli jsme docela,
ale včera, když jsi spala já na tebe koukal,
napsal jsem ti novou docela,
a to je tahleta píseň, trochu smutná, trochu veselá

Ref:
O tom, že jedna a jedna jsou čtyři
a dvě hrušky a dvě jabka,
to je osm třešní na talíři,
i kdybys nechtěla.