Pásával jsem koně u nás ve dvoře
ale už je nepasu
chudák ten je dole a pán nahoře
všeho jenom dočasu
Máma ušila mi režnou kytlici
padla mi jak ulitá
a táta vytáh ze stodoly sudlici
Teď seš chlapče husita
Hejtman volá Do zbraně!
Bijte pány hrr na ně!
a mně srdce buší
lásce dal jsem duši
jen ať s námi zůstane
U města Tachova stojí křižáci
leskne se jim brnění
sudlice je těžká já se potácím
dvakrát dobře mi není
Tolik hezkých holek chodí po světě
já žádnou neměl pro sebe
tak si říkám Chlapče křižák bodne tě
a čistej půjdeš do nebe
Hejtman volá Do zbraně ...
Na vozové hradbě stojí Marie
mává na mě zdaleka
křižáci kdo na ni sáhne mordyjé
ten se pomsty dočeká
Chtěl jsem jí dát pusu tam co je ten keř
řekla To se nedělá
když mě nezabijou to mi holka věř
budeš moje docela
Hejtman volá Do zbraně ...
Už se na nás valí křižáci smělí
zlaté kříže na krku
jen co uslyšeli jak jsme zapěli
zpět se ženou v úprku
V trávě leží klobouk čípak mohl být
prý kardinála z Anglie
tam v té trávě zítra budeme se mít
já a moje Marie
jé ať miluje kdo žije
jé ať žije historie