Jsem v koncích a možná i na začátku jsem
nejtajnější lásko má.
Vždy jsem chtěla být jen Tvá.
S tím, že jedenkrát, budeš o mě stát
byl však pouhým snem.
Jiný měl jsi cíl, čím jsi vlastně žil
mstou a s ní jen lásku míjel.
Můj Monte Cristo jak dny plynou
Ty přestáváš se na mě smát
snad mám si hledat radost jinou
tak trochu nejspíš i Tvou vinou.
Dík za ty vázy plné růží
za péči Tvou i pevný řád
jen maličkost mi hrabě dluží
jen ta tři hloupá slůvka : mám Tě rád.
Někdo však by chtěl mi vrátit smích
ten kdo uslyšel zvuk kláves mých
tóny jasné, on mi rozumí
a chápe mě naše vzplanutí
je vzájemné žít je krásné.
Můj Monte Cristo snad naše vidí
promiň že musím to tak říct
já přestávám být otrokyní
a nechci svědčit v soudních síních.
Tvá Haiden dítětem už není
vzdálená odplatám a mstám
když opustí Tě co se změní
vždyž tys i se mnou vlastně býval sám.