Zpívám ti lásko má o štěstí noci,
kdy my nazí jsme plakali s tmou
a na teplých tělech ten nádherný pocit,
kdy orchidej hledal jsem tvou
Rozkoše skutkú co neměli být,
ale byly - má lásko vždy víš.
Byly studánky plné, já zkusil je vypít,
ale nemohl vědět že níž
R:
Byla jsi mou,ano,
na bílém polštáři pod oknem nad zahradou.
Byla jsi mou, ráno,
ještě mám na dlani lásku,
škoda že tak mladou.
2.
Zpívám ti, lásko má, jsi jak kapradí krásné,
co vyrostlo nad rybníkem,
jsi jako slunce co v hladině svítí tak jasně,
jak skály u nás pod Medníkem.
Jsi poslední svítaní do leknínú,
už podzimy chystá mi svět
a orchidej vykvete až příští zimu,
už nemusíš lásko má vědět
R:
Byla jsi mou, ano,
na bílém polštáři pod oknem nad zahradou.
Byla jsi mou, ráno,
ještě mám na dlani lásku,
škoda že tak mladou