Honza Nedvěd - Kamarádi moji

1.
Kamarádi moji, zahrajte mi píseň,
něco nad čím srdce začne plakat snad.
Někde až tam vzádu podivnou mám tíseň,
jakobych měl v duši velikánský hlad.

R:
Kamarádi moji, hlava se mi točí,
láska je ta tíseň co mě bolí tak,
že už neví co by plakaly mé oči
touhou zaml žené a rudé jako mák.

2.
Kamarádi moji, co je to ta láska,
to se člověk musí trápit a brát lék.
Není to jen hloupost, na očích jen páska,
tichá naděj na potom a trochu vzpomínek.

R:

3.
Ne,láska není hloupost, ani páska v očích,
láska je cit krásný, tak jako lidský smích.
To láska z Boží vúle ti hlavu, hochu, točí
a púvab tvojí milé, a první lidský hřích.

Až na lukách ji sevřeš a na zem lehce dáš,
až obejmeš ji silně, pak možná nešpoznáš
že pán Búh stojí při vás a bude všude stát
a nad každým kdo umí upřímně mít rád.

1 + R:
mezihra
R:
/:touhou zamlžené a rudé jako mák:/