Helena Vondráčková - Ty jsi ten lék na všechen pláč

Lásko zlá, přijď mi teď říct, kam a jak dál.
Ztrácím soud v samotě své, šeptám si s ní.
V kůře bříz zůstane pár iniciál.
Ortel můj podepsal čas drápkem tvým.

Lásko zlá, ty jsi ten lék na všechen pláč.
Jenže dál živa jsi z mých bolavých míst.
Vinou tvou nemohu spát, odmítám jíst.
Lásko zlá, i když si lék na všechen pláč.

Místo her pěstuju splín, roním tu sůl.
Rozmlouvám neschopna slov, neznámo s kým.
Dej mi znát, lámeš-li snad nade mnou hůl.
Dej mi znát, jak je to s mým bláznovstvím.

Lásko zlá, ty jsi ten lék na všechen pláč.
Jenže dál živa jsi z mých bolavých míst.
Vinou tvou nemohu spát odmítám jíst.
Lásko zlá, i když si lék na všechen pláč.

Lásko zlá, ty jsi ten lék na všechen pláč.