Helena Vondráčková - Neuč slunce hřát

Na co modrý nebe myslí
a čeho může se jen bát.
Když mu někdy dojde kyslík,
zatáhne brzdu a jde spát.

Jako já se teď světem toulá
a často neví kudy kam .
Došla mi slova, noc je dlouhá,
snad ti i proto utíkám.

Ref:
Neuč slunce hřát,
já to balím. Už víme přece,
hvězdy ty pořád nepadají.
Tak nech si o mně zdát / nech si o mě zdát/
Tak nech si o mně zdát - / nech si o mě zdát/
to nejde.
Nech si o mně zdát - / nech si o mě zdát/
to nejde.
Tak utíkám,tak utíkám!

Divoký řeky táhnou z kopců
a všechny drží jeden směr.
Do moří ženou hejna lovcům,
tak už to chodí, tak to ber.

Neříkej, že se právě rouhám
a o čem bůh teď hovoří.
Došla mi slova, noc je dlouhá
a já chci zpátky do moří.

Ref:
Neuč slunce hřát,
já to balím. Už víme přece,
hvězdy ty pořád nepadají.
Tak nech si o mně zdát / nech si o mě zdát/
tak nech si o mně zdát - / nech si o mě zdát/
to nejde.
Nech si o mně zdát- / nech si o mě zdát/
to nejde.
Tak utíkám, pryč utíkám!

Co nejdál!

Neříkej, že se právě rouhám
a o čem bůh teď hovoří.
Došla mi slova, noc je dlouhá
a já chci zpátky do moří.

Ref:
Neuč slunce hřát,
já to balím. Už víme přece,
hvězdy ty pořád nepadají.
Tak nech si o mně zdát / nech si o mě zdát/
Tak nech si o mně zdát - / nech si o mě zdát/
to nejde.
Nech si o mně zdát - / nech si o mě zdát/
to nejde.
Tak utíkám, pryč utíkám!

Pryč utíkám!