Helena Vondráčková - Tisíc mil

Oba: V nohách mám už tisíc mil,
stopy déšť a vítr smyl
a můj kůň i já jsme cestou znavení.

Oba: Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
bílej dům, to malý bílý stavení.

On: Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, který věřej dětskejm snům.

Oba: Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

On: V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám a ta se tam k nám nemění.

Oba: Tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
bílej dům, to malý bílý stavení.

On: Kousek dál a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

Oba: Těch tisíc mil, těch tisíc mil,
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.