Noc je černá kaše,
ve tmě svítí jen prášek.
Jak doufám, spánek najdu v něm.
Jenže spánek zmizel,
místo něj přišla svízel.
Houf postav kráčí pokojem.
Je to houf starých známých.
Jen se zdá divné na nich,
že v čelních důlcích mají šém.
Ten šém
s kouzelným nápisem!
Malá koule plná písmenek
a s tou se blíží sem.
Ten šém je přísným soupisem
všech mých malých zrad
a velkých ztrát.
Jak můžu spát?
Šém s mojí vinou,
každý má každý s jinou.
Ty stíny koukaj úkosem.
Já chci se bránit,
že jsem nechtěla je zranit.
Jen někdy zkrátka slabá jsem.
Ale dík všem těm chybám,
tu stejně s nimi hýbám.
Do vlastních snů si vkládám šém.
Ten šém
s kouzelným nápisem!
Malá koule plná písmenek
a s tou se blíží sem.
Ten šém je přísným soupisem
všech mých malých zrad
a velkých ztrát.
Jak můžu spát?
Ten šém
s kouzelným nápisem!
Malá koule plná písmenek
a s tou se blíží sem.
Ten šém je přísným soupisem
všech mých velkých zrad
a hloupých ztrát.
Jak můžu spát?
Jak můžu spát?