Hana Zagorová - Dávné lásky (Karel Gott)

HZ: Někdy se mi zdává, že je slyším znít
stříbrnými hlásky spolu šeptají...
Naše dávné lásky, kam jen chtěly jít,
než je osud roznes větrem po kraji?

KG: Toulají se v hájích,
tančí na loukách,
jiskří jarní rosou,
ohněm dýchají.
Vstoupí nohou bosou
večer na tvůj práh
a dlouho, dlouho, dlouho šeptají.
Tiše stůj a poslouchej.

HZ: I tady někde musí být.
KG: Písně snů a zázraků.
HZ: Lásek i hvězd.
KG: Písně cest i tuláků.
HZ: I tady někde musí být.

KG: Chci své písně žít
a mít svůj sen, svou tvář.
Slyšíš vlétá
branou světa.
Vítej lásko, tady jsem!
Chci své písně žít
a mít svůj sen, svou tvář.
Slyšíš vlétá...

HZ: Branou světa.
KG: Vítej lásko.
OBA: Tady jsem!