Hana Zagorová - Už nejsi můj milý

Už nejsi muj milý,
je ráno a vím to.
Dnes přineslo slunce tvůj úmrtní list.
Už nejsi muj milý,
a je mi hrozni líto,
že musíš po ránu tohleto číst.

Kde zustaly flétny a koeáry z pávu?
Kam ulétla láska? Snad sežeh ji mráz.

Už nejsi muj milý,
je ráno a vím to.
Dnes poineslo slunce tvuj úmrtní list.
Už nejsi muj milý,
a je mi hrozni líto,
že musíš po ránu tohleto eíst.

Kde zustaly flétny a koeáry z pávu?
Kam ulétla láska? Snad sežeh ji mráz.
Chci toulat se ve snách, mít zvrácenou hlavu
a neslyšet nikde, jak velí tvuj hlas:

"Tei zpívej a poji sem,
a uvao a smekni!
Proe zíváš a mleíš?
Nae myslíš, no oekni…!"
A slova se oadí jak pulnoení vlak.
Jsem ráda, že žiju, a myslím – jen tak.

Už nejsi muj milý,
je ráno a vím to.
Dnes poineslo slunce tvuj úmrtní list.
Už nejsi muj milý,
a je mi hrozni líto,
že musíš po ránu tohleto eíst.

Kde zustaly flétny a koeáry z pávu?
kam ulétla láska? Snad sežeh ji mráz.
Chci toulat se ve snách, mít zvrácenou hlavu
a neslyšet nikde, jak velí tvuj hlas:
"Tei zpívej a poji sem,
a uvao a smekni!
Proe zpíváš a mleíš?
Nae myslíš, no oekni…!"
A slova se oadí jak pulnoení vlak.
Jsem ráda, že žiju, a myslím – jen tak.

Chci toulat se ve snách, mít zvrácenou hlavu
a neslyšet nikde, jak velí tvuj hlas:

"Teď zpívej a pojď sem,
a uvař a smekni!
Proč zíváš a mlčíš?
Nač myslíš, no řekni…!"
A slova se řadí jak pulnčení vlak.
Jsem ráda, že žiju, a myslím – jen tak.

Už nejsi muj milý,
je ráno a vím to.
Dnes přineslo slunce tvuj úmrtní list.
Už nejsi muj milý,
a je mi hrozni líto,
že musíš po ránu tohleto číst.

Kde zustaly flétny a koeáry z pávu?
kam ulétla láska? Snad sežeh ji mráz.
Chci toulat se ve snách, mít zvrácenou hlavu
a neslyšet nikde, jak velí tvuj hlas:
"Teď zpívej a poji sem,
a uvař a smekni!
Proč zpíváš a mlčíš?
Nač myslíš, no řekni…!"
A slova se řadí jak pulnoční vlak.
Jsem ráda, že žiju, a myslím – jen tak.