Mám v dlani vítr
a vím, o čem si zpívá,
znám cestu, která zbývá,
až mě nebudeš chtít.
Dům bílý z kopretin
si postavím v zelený trávě,
tam vejdu právě,
až mě nebudeš chtít.
Oknem zavolám duhu
a budu rozplétat klid,
dám na dveře štít
s nápisem: soukromý byt.
Pak vítr podzimní
svůj z nebe zavolá stín,
až sfoukne dům z kopretin,
pak s ním se vznesu i já.
Oknem zavolám duhu
a budu rozplétat klid,
dám na dveře štít
s nápisem: soukromý byt.
Pak vítr podzimní
svůj z nebe zavolá stín,
až sfoukne dům z kopretin,
tak s ním se vznesu i já.
Až sfoukne dům z kopretin,
tak s ním se vznesu i já.