Gabriela Al Dhábba - Černočerná tma

Černočerná tma hedvábně čechrala
keře, * bez ostychu a bázně jsem
Ti otevřela dveře * Vůně exotiky
moje tělo omámila, * účelná naivita
svoji účast oznámila *
Majíc srdce plné nenažraných molů
* zahalila jsem velký slova do symbolů
*
R
Byl jsi mým dvorním pánem, * abdikovals
hned nad ránem * Nekonečný
pole lán * ledabyle obdělán! *
Vykradenou vkladní knížku zanechal
jsi mi tu * v hloubi čtyř pokojů
už zamčenýho bytu * Uvítán jsi byl
jako člen vážený delegace, * teď
jsem nájemníkem vlastní izolace *
Pro dobrotu za Tebe na žebrotu...
* Odsouzená na kůl vražený do
plotu! *
R
Zbyly mi jen alibi Tvoje, * slzy vpité
do závoje... * Okouzlená Danajským
darem, * nesmířeným jsem
lazarem... * Oslazený život mám
solí, * ale co bolí, to přebolí... *
Vím to už dnes, vrátíš se zase,
* počkám na stejný adrese... *
V paměti mám alibi Tvoje, * že těžko
svlíká se z kroje... * Na hrudi svý
hřála jsem zmiji * omámená letargií...
* Co v nás bylo, zahynulo! *
Černočerná tma vybledla s hodinou
ranní, * za dveřmi tehdá stálo
jen optiky oklamání * Že nebaví mě
snění, to není mojí vinou * Neoplatím
ti solí, ale nášlapnou minou! *
Na milost braný, oko za oko vranní...
* Seberu ti víc, než bylo k mání! *
R
Ledabyle obdělán! *