Dies irae, requiem a on * Den co den z kořenů vyrvaný
jsem strom... * pod přísahou složenou * cizí vůlí
v půli zlomenou * Zkázu vinou zapírám *
Bezmoc a chtíč v objetí zápasí... * Odpuštění nic
nezmění, souzené křížem nespasí * Jak bez důkazů
břímě nést, *
za spravedlnost válku vést... * Pláč falešný je protihráč
*
Lacrimans, irae diem invocans, * quae vindicabit me,
* dies irae ultima *
Z života čar vepsaný kruh mám, * Poslední soud na
počest Tvou, na úkor svůj uspořádám * Nesmrtelností
zabije, * on cizí otec vlastních dětí je, * modlitby
pomíjivé * tichem přehluší dies irae *
Lacrimans, irae diem invocans, * quae vindicabit me,
* dies irae ultima *
Rozechvělou ozvěnou dál zní * den co den requiem
marných zvolání * Němotou zpovědní si lžem, * proměnnou
stálou jsem * Mám nic a neunesu víc *
Klec o čtyřech zdech, tají se dech, * není kout, kam
uniknout, * když chtíč rozezní v zámku klíč *
Prokletí obětí v zajetí zmije... * bez trochy fantazie * je
harmonie dies irae *
R
Nalíčenou pastí, * branou do propasti * bylo černý
nebe, * co přineslo mi Tebe *