Dívá se, tvář se mu ztrácí. Mívá strach a ten se vrací. Vidí a sám se diví, že šílí mrtví i živí. Oni lžou. Nevěř jim. Nevěřim, nevěřim. Neví, jestli věří, jak třpytí se a život měří.
Zrcadla lesk, zrcadla odraz, zrcadla stín, zrcadla podraz. Oni lžou.
Hledím do zrcadla a nevidím svůj odraz, už jsem ztratil sebe a i svojí vlastní tvář. Zůstala jen nicota tupé prázdnoty odraz. V dálce jsem se rozplynul, jak polární zář.
V zmatenosti správných směrů a zatmění mysli boří se ti cesty a zamžívá se cíl. A jenom to zrcadlo si dál na stěně visí a ze tvého života ukouslo si díl.