Daniel Landa - Zombice

Do naší ulice se stěhovala zombice,
má tetovaný záda, asi mě má
ráda .

Říkám ji dokola, že vypadá jak
mrtvola,
usměv neuvízne, jen mě trochu
hryzne .

Má krásný žlutý vočička, je to
moje holčička.
Z natržený huby čnějí dlouhý zuby.

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.

Usmívá se zombice, když zmizela
řeznice.
V hrnci něco vaří, kde jsou popeláři.

Zavřeno má pekařství, kde je pekař?
- kdopak ví?
Místní policie, se před ní neukryje.

Před mojí malou zombicí, co
vyprázdnila ulici.
Už je taková zrůdička hladová.

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.

Vyžraná je márnice i Ruzyňská
věznice.
Brácha nevěří, že ho chce k večeři.

Praha žije v panice, že sežere ji
zombice.
Moje chcípla láska, co do ouška mi
mlaská.

Já až se s ní ožením, tak vás
taky všechny sním.
To mě naučila živá-mrtvá milá .

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.