Daniel Landa - Tacho II

Vem si šálu, vysoko v oblacích je mráz.
Nad hlavou visí rozloučení.
Vykouzli úsměv, v kapse mám zastavenej čas,
přestaň se bát, to k ničemu není.

Chtělas výlet, kterej se nezapomíná
a dnešní ráno to se výtečně hodí.
Abych Ti, lásko, snes modrý z nebe do klína
abych tě vzal ohnivou lodí.

Nevíš jak dlouhej knot má ta tvoje svíčka,
jak dlouho má plát než jí osud zhasí.
Život je hra o život, jenom mělká říčka,
která pramení zpod tvojí řasy.

Neplatí řeči - zejtra je taky den. Kdo ví, kdy bledá
smrt tvojí kosou švihne Tak mi dej ruku a zahoď
strachy do křoví, já jsem s Tebou a zlý ať se nám vyhne...
Drž se pevně, ať se mi v mlhách neztratíš a kdyby
snad, vidíš ty pruhy?
Tak tam já počkám, dokud se ke mně nevrátíš.
U velký brány na konci duhy.

Nevíš jak dlouhej knot má ta tvoje svíčka,
jak dlouho má plát než jí osud zhasí.
Život je hra o život, jenom mělká hříčka,
která pramení zpod tvojí řasy.

Dobře se dívej, ukradni další okamžik,
srdce nám bijou, jak se duha blíží.
Mraky se smějou a kapky prší na chodník,
tají se dech, když se světy kříží...

Vem si šálu, vysoko v oblacích je mráz,
nad hlavou visí rozloučení.
Vykouzli úsměv, tak rychle ubíhá náš čas,
přestaň se bát, to k ničemu není.
Nevíš jak dlouhej knot má ta tvoje svíčka,
jak dlouho má plát než jí osud zhasí.
Život je hra o život, jenom mělká říčka,
která pramení zpod tvojí řasy.

Dobře se dívej, ukradni další okamžik,
srdce nám bijou, jak se duha blíží.
Mraky se smějou a kapky prší na chodník,
tají se dech, když se světy kříží...