Leželo na zemi tisíc korun.
Ohnul jsem záda, abych na ně dosáh.
Takových tisíc korun má už přece jenom jistý obsah.
Sebral jsem ze země tisíc korun,
pro člověka v tísni jsem je poslal.
Jenom teď váhám, zda ten člověk v tísni, zdalipak je dostal.
Lůza je chudá, země je bohatá na lůzu, to je smůla.
Smůla se lepí na paty dětí, na lůžku ve špitále
a mouchy bzučí a lezou do očí normálně.
Kam ses jenom poděl, ty můj sladký papírku?
Kdopak asi za tebe dneska snídal?
Já vím, že aspoň v této drobné písni byl's to právě ty,
ty člověče v tísni.
Lůza je chudá, země je bohatá na lůzu, to je smůla.
Smůla se lepí na paty dětí, na lůžku ve špitále
a mouchy bzučí a lezou do očí normálně.
Posílám ti tisíc korun...