Brontosauři - Podvod

1. Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se koukám,
hraju si písničky tvý, co jsem ti psal,
je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?

2. Pod polštář dopisů pár, co poslalas', dávám,
píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk,
je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?


R: Chtěl jsem to ráno,kdy naposled snídal jsem s tebou
ti říct,že už ti nezavolám,
pro jednu pitomou holku,pro pár nocí touhy
podved' jsem všechno,o čem doma si sníš,
teď je mi to líto.

3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky,
dvakrát či třikrát - to ne, i jednou je dost,
je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?

R: Chtěl jsem to ráno,kdy naposled snídal jsem s tebou ti říct,že už ti nezavolám,pro jednu pitomou holku,pro pár nocí touhy podved´ jsem všechno,o čem doma si sníš,teď je mi to líto.