Brontosauři - Slunovrat

Stíny nad obzorem pomalu jdou, noc se snáší,
paseky osvítí zář z borovejch klád zapálenejch.

Sešli se zapomenout a zvednout hlavu, to stačí,
jen trochu popadnout dech, než půjdou zas dál.

Ohnutý lžíce a nůž, dům z igelitu, lístek zpátky,
boudy na zastávkách, kde potkáváš lidi, co potkat jsi chtěl.

Sešli se zapomenout a zvednout hlavu, to stačí,
jen trochu popadnout dech, než půjdou zas dál.

Stíny nad obzorem pomalu jdou, právě svítá,
šlápoty, ohniště, klid, smutnej je kemp opuštěnej.

Sešli se zapomenout a zvednout hlavu, to stačí,
jen trochu popadnout dech, než půjdou zas dál.