Ve světlech nočních vlaků tu a tam
mihne se můra nebo brouk
a na poslední tuláky si výr
na kraji lesa tajně houk'.
Ve stříbrné řece ohně hasnou, jen měsíc v ní zbyl,
tak spát, ať ráno, až přijde den, můžem jít o trochu dýl.
Vždyť po ránu jsou cesty nejhezčí,
tichý, jak když padá sníh,
ty krok za krokem poznáváš den,
štěstí a smůlu na dlaních.
Ve stříbrné řece ohně hasnou, jen měsíc v ní zbyl,
tak spát, ať ráno, až přijde den, můžem jít o trochu dýl.
Ve světlech nočních vlaků tu a tam
mihne se můra nebo brouk
a na poslední tuláky si výr
na kraji lesa tajně houk'.