Marně umírám touhou
jen na chvíli pouhou
opustit zem
Snad jsi to, co mi schází
tvůj vodopád frází
rozpustí den.
Každá věta nás bolí,
dva herci bez rolí,
ztracenej sen
Často o sobě slýchám,
nálady míchám,
taková jsem
Můžu říct,že nestačí chtít
mraky v hlavě co mi táhnou
zeď těžko prorazí
zaklínám duch deštivejch rán
Můžu říct, že nestačí chtít
Na dno na chvíli si sáhnout
a jen tak odejít
zaklínám duch deštivejch rán
Marně umírám touhou
jen na chvíli pouhou
opustit zem
Snad jsi to, co mi schází
tvůj vodopád frází
rozpustí den.
Každá věta nás bolí,
dva herci bez rolí,
ztracenej sen
Často o sobě slýchám,
nálady míchám,
taková jsem
Můžu říct,že nestačí chtít
mraky v hlavě co mi táhnou
zeď těžko prorazí
zaklínám duch deštivejch rán
Můžu říct, že nestačí chtít
Na dno na chvíli si sáhnout
a jen tak odejít
zaklínám duch deštivejch rán
Jsi má knížka rozečtená
na poslední stránce
Kolik postav v sobě máš?
Já z té knihy vytržená
budem se líbat jenom krátce
jsme děti rozmarných rán