Bára Basiková - Den Toten der Heimat

Nasnáším podzim
A to smutný ráno je v říjnu
A venku určitě prší
Už dlouho prší
A tohle strašný ráno
Jsem si už tolikrát představovala
A tolikrát jsme spolu o něm mluvili
Teď je tady
Tak rychle
Tak strašně

Tak jdu do pekla tě posílám
A tvou uniformu pečlivě vyžehlenou
Zlatý knoflíky zapínám
Co říkáš teď nevnímám
Pusť mě a jsi sám

Nesnáším dlouhý loučení
Prosím tě zkrať to
Ať to netrvá
Vždyť víš, že na tebe tady čekám
Nezapomeň mi lásko psát

Den Toten der Heimat
Den Toten der Heimat



A všechny dny úplně stejný jdou
A všechny vaše holky stejně smutný
Jsou
Jak je to dlouho cos odešel
A velkej vůz už nedojel
Kam šlapou nikdo je neviděl

Den Toten der Heimat
Den Toten der Heimat

Jak můžu říct
To ráno bylo poslední
Mý volání nikdo neslyší
Brečím do tvejch polštářů
křičím do svejch oltářů
a pořád a pořád a pořád
čekám

Den Toten Heimat
Den Toten Heimat