Tenkrát na začáku když jsi prožil první den
Tvoje máme měla dlouhý vlasy
Jako závoj ptačích per
Černých havranů kteří táhnou životem
Křídly víří prach zahánějí strach
Byly vším cos tehdy měl
V řekách osudů zkoušíš hádat příštích směr
Kudy bárka Tvá se nechá vést
Kdo by veslem vládnout chtěl
Jako poprvé jenže dnes
Už víš to své
Kolem letí čas
Prásknul bičem zas
Tohle není v moci tvé
Pláč milenců osud blíženců
I smích lehkých dam
Smutek prázdných rán
Tvůj vlastní svět
I těch pár krátkých let
I křik černých vran
Spoután či nespoután
Píšu prstem v písku hesla
Která změní svět
Jenže další vlna za vlnou
Smazává i těch pár vět
Kdo je spravedlivý kdo je zlý
A kdo jsem já
Dveře otvírám dovnitř
Posílám kouzla dobrá i zlá