Arakain - Písečná samota

Dávno sním o výšinách,
co vládu stínu chválí,
proč náhle písek v očích mám,
na tvářích sníh mě pálí.


Ptákům hejna závidím,
co drápy káňat vábí,
křídla vážkám bázlivým,
krásu tůní svádí.


Sám tu jak básník stojím,
dny počítám,
k nebi se vzhlédnout bojím,
žízeň mám.


Proč tajemnou poušť v duši mám,
a krutý slunce pálí dál.
Proč lidé kolem slepí jsou,
snad spěchaj za vysněnou oázou.


Dál jak písek spím v dunách
a dál tu vítr sílí.
Proč náhle písek v očích mám,
snad dá mi kousek síly


Sám tu jak básník stojím,
dny počítám,
k nebi se vzhlédnout bojím,
žízeň mám.


Proč tajemnou poušť v duši mám,
a krutý slunce pálí dál,
proč lidé kolem slepí jsou,
snad spěchaj za vysněnou oázou