Aleš Brichta - Anděl Posledního Soudu

Zlý, tak zlý a smutný je být andělem
posledního soudu, když ví, že lehne popelem.
Zlý, tak zlý a smutný je být andělem
při posledním soudu světa, co s příštím ránem lehne popelem.

Snad je to bláznivý, něco, co nejde vrátit,
snad je to bláznivý, tu místo pomoci stát.
Snad je to bláznivý, za dobrou vůli ztrácet,
snad je to bláznivý, nad ránem smrti se bát.

Jakou cenu to má, přinášet varování,
jakou cenu to má, staneš se pochodní.
Jakou cenu to má, nikoho nezachráníš,
jakou cenu teď máš na zemi původní.

Kosti a prastarej prach, od předků požehnání,
vidíš, už necítíš strach, kdo to teď ocení.
Kosti a prastarej prach, poslední pousmání,
pozná, že slunce je vrah, až nanovo se promění.

Zlý, tak zlý a smutný je být andělem
posledního soudu, když ví, že lehne popelem.
Zlý, tak zlý a smutný je být andělem
při posledním soudu světa, co s příštím ránem lehne.