Znám starý mlýn, už ho znám pár zim
dvůr, modrou tůň, šikmý štít.
Sem jezdívám se svým trápením
prach všedních dnů z očí smýt.
Když se cítím sám
a starost mám a soužení,
všechno je to tam a začínám se bát,
že se ten můj pech a
krátký dech už nezmění,
vezmu klíč a hurá
pryč tam kde jsem rád.
Znám starý mlýn, už ho znám pár zim
dvůr, modrou tůň, šikmý štít.
Sem jezdívám se svým trápením
prach všedních dnů z očí smýt.
V trávě voní kmín a v lese douška mateří
kolem cesty mech a kůra bříz a jív.
Stačí jen tu vůni prostě dýchnout u dveří
z plných plic a není nic co bylo dřív.
Znám starý mlýn, už ho znám pár zim.
dvůr, modrou tůň, šikmý štít.
Sem jezdívám se svým trápením
prach všedních dnů z očí smýt.
Znám starý mlýn, už ho znám pár zim.
dvůr, modrou tůň, šikmý štít.
Sem jezdívám se svým trápením
prach všedních dnů z očí smýt.