Waldemar Matuška - Kladivo

Ó – ó – ó – o, jé – é – é – é, ó – ó – ó,
bylo by to krásný bejt bleskem nebo bouří,
bejt vodou nebo trávou, bejt větrem co vál,
bejt kladivem v pěstích, bejt jiskřičkou v kouři
a kovadlinou bejt a znít a vocelově zvonit,
ó, ó, to bych si tak přál.

Bylo by to krásný bejt zvonem, kterej zpívá
a do nebe si dívá a nebo i dál
a zvoní že svítá nebo že se stmívá
bejt obyčejnej zvon a znít a vocelově zvonit
ó, ó, to bych si tak přál.

Bylo by to krásný bejt v melodii tónem
tím tónem kterej hladí jak hedvábnej šál,
tím tónem co ladí a zní pod balkónem,
bejt v melodii tón a znít a vocelově zvonit
ó, ó, to bych si tak přál.

Bylo by to krásný bejt zvonem, kterej zpívá
i kladivem i tónem a bůhví čím dál
a zpívat že svítá a nebo že se stmívá
a zvučet jako zvon a znít a zpívat dobrým lidem
ó, ó, to bych si tak přál.