Oblohou na hrst mraků bez křídel letí pták,
prolétá bez pocitu tísně.
Jen pochod bez únavy a prostor, kde se bát,
zůstává bez obalu v nás.
Není už žádná kytka na týhletý louce.
Cesty jsou prázdnější a všechno ztrácí barvy.
Vzduch skoro bez kyslíku a tepna bez krve
a tramvaj jede pořád dál.
Ref:
Nikdo nezná děj, každej se jenom to svý domnívá.
Myšlenky v zástupech ti zpívaj, zpívaj ti, že se nikdo nedívá.