Mnou vchází se do místa věčné strasti,
Mnou vchází se v noc, která nemá rána,
Mnou vchází se do zatracenců vlasti ... (**)
Kdo zná to tajemné místo
Kde leží zapomenuta
Pod nánosem prachu tisíciletí
A stále čeká a čeká ...
Kdož nalezne ji a použije
Pánem Světa stane se
Středobod Magie
Zaklet v ní jest ...
Hledám ji mnoho Věků
Již blízko, velmi blízko jsem
Cítím Její sílu a moc
Moje černá krev se vaří ...
Vím že čeká na mne
Spojuje nás pouto
Pouto temné zloby
Krutosti, vášně a vítězství ...
Až uchopím ji do rukou
A pronesu ta Slova
Pak smrští se Galaxie
Pak třeste se vy ...
... vy odporní, vy páchnoucí!
(**) Dante, Peklo