K úsměvu svoje ústa přinutíš
A ještě dlouho v zádech zní z bran volání
Sálavý vzduch je přímo k zalknutí
A přitom vůbec žádný stín tě nechrání
Brzy svým tepem náskok získáváš
Za každý metr platíš stále dráž
Moc dráž
Závaží vteřin tě už ohýbá
A přesto výhni dráhy sám teď běžíš dál
Kde mají tvoje nohy sílu brát
Už vidět bílý nápis cíl sis párkrát přál
Cestu svou zrakem dávno nevnímáš
Jako stroj pádíš vpřed, co z toho máš
Kdy vzdáš
Závěr jsou chvíle plné bolestí
A její náruč stále víc tě spjoutává
Závod prý často končí neštěstím
Už jenom kousek víry dál ti zůstává
Jako v snách běžíš metry poslední
Z bariér vstříc ti silný jásot zní
Ať zní