A když mi řekneš odletím
hned pryč
z tvého srdce dokořán
a když se vyhnu záclonám
zbydu nad městem jen já
a ten klíč,
co ho bůh sype z rukavic
starý plešatý měsíc a nic víc
budu jak prázdný kulturák
jen jedna z tvých derniér
snad nejhezčí z nejhorších her
budu jak prázdný kultrák
a jediný co mě zmate
budou všude kolem starý lístky z šaten.
A mé prázdné jeviště,
ti nechám na příště,
a mé prázdné jeviště,
ti nechám na příště.
A když mi řekneš odletím
hned pryč
v tu chvíli zmizí všechen strach
a na mou židli sedne prach
a na parapet ti dám svůj klíč
a báseň psanou z provázku
o tom že jsem fakt asi jen kluk z obrázku
že jsem jen prázdný kulturák
jeden z nehratelných scénářů
a špatný výklad ze snářů
že jsem jen prázdný kulturák
partie končící vždy matem
smirkový papír, co se tváří jako satén
A mé prázdné jeviště,
ti nechám na příště,
a mé prázdné jeviště,
ti nechám na příště,
a mé prázdné jeviště,
ti nechám na příště,
a mé prázdné jeviště,
ti nechám na příště.