Karel Plíhal - Vlasy

V pralese tvých vlasů zabloudila ruka
nesmělýho kluka, neví, kudy kam,
teda: vybrala si trasu, ta cesta nemá konce,
s pláčem svěřuje se sponce, ti da ta ...
Vycházku máš do deseti, ruka nikde a čas letí,
měsíc kouká na to drama zcela bezostyšně,
nahodilí kolemjdoucí mají úsměv vševědoucí,
hvězdy spadly do rybníka, my dva zase z višně.
V pralese tvých vlasů zabloudila ruka
nesmělýho kluka, neví, kudy kam,
neví, kudy kam, neví, kudy kam ...