Karel Plíhal - O maceškách a tak

Bezpečně dobublá voděnka v kanále,
zhoupneš se životem tam a pak nazpátek.
Nestačíš posbírat ztracené korále,
ptáci je sezobou jak drobky oplatek.

Duše jsou voňavý mrňavý herbáře
úsměvů doteků polibků pohledů.
Bál jsem se podívat bolesti do tváře,
čím déle odcházíš tím líp to dovedu,
čím déle odcházíš tím líp to dovedu.

Vojna, to jsou jen vzpomínek šílený koláže
skládáš z nich komínek někdo jej vyháže.
Vojna je nejistá, jistota o tobě,
vojna je samota v hromadné podobě…