Někdy mě v noci navštěvuje Yetti,
ve dne se nikdy neodváží blíž,
tajemně voní dalekými světy,
ty o něm nevíš, ty už dávno spíš.
Prochází bytem, rádio ho vzruší,
z lampy má hrůzu, už ho dobře znám,
mlčíme spolu v esperantu duší,
někdy mám pocit, že jsem to já sám.
Přišel sem pěšky nebo přijel drahou,
možná jich světem bloudí mnohem víc,
prohlíží si tě, voňavou a vlahou,
a potom teskně vyje na měsíc.
Někdy mě v noci navštěvuje Yetti,
můj přítel Yetti u mě hledá skrýš,
vykouří se mnou dvě-tři cigarety
a zmizí do tmy, co ty o něm víš?