Čas růží
Když prvně na jaře ženy si do ulic vyjdou
nemohu za to že vzplanu jak slaměný vích
Stávám se rázem zlodějem růží
a to je můj největší hřích.
Až jednou v zrcadle objevím ve vlasech bílo
dojde mi neklame že na mě podzim už dych
Koupím sto růží odpusť mi bože
i tenhle poslední hřích.
Rád mám rád čas růží
rád mám rád čas růží
Láskou znít a dívek pohledy pít
když tohle skončí
tak tady nemohu žít.