Jiří Schmitzer - Nedivte se

Tak jsem si myslel, že už přesně vím, jak žít
Že už přesně vím co chci či nechci mít,
večer klidně uléhat a ráno ještě klidněji vstávat
a s rozvahou si brát a s rozvahou také dávat

Jó, to se lehce mluví, lehce řekne
a když to zazní z úst tak je to jasné, pěkné
i sám Golem snad časem svou sílu ztratí
a co bylo tak se v opak náhle zvrátí

Nesuďte mě, prosím lidé za čin
že jsem vzteky roztrh šátek matčin
že snad posté otcovu hůl pálím
že se opíjím a jenom válím.

Nedivte se, co ten chlapec činí
nevěřím vám, že jste zcela jiní
v hněvu člověk vytrhá, co léta sází
a kde by moh jít zpříma, zbytečně se plazí
v hněvu člověk vytrhá, co léta sází
a kde by moh jít zpříma, zbytečně se plazí