Iveta Bartošová - Vzdávám se málokdy ráda

Co je to se stromy
Že se tak sklánějí
Níž ke mně než dřív
Lehce mě pohladí
Po čele větvemi
Přitáhnu je blíž

Taková hra, v níž jsem já
Obětí chci stát
Vzdávám se málokdy ráda
Do mechu já jen zabořím svou tvář
A jedenkrát se bezmocnou chci stát

Co je to s jehličím
Hezky to zabolí
Když píchne do rtů
Omamně zavoní
Chci aspoň chvilku dýl
Mít v ústech jeho chuť

Taková hra, v níž jsem já
Obětí i hráč
Vzdávám se málokdy ráda
Do mechu já jen zabořím svou tvář
A jedenkrát se bezmocnou chci stát

Taková hra, v níž jsem já
Obětí i hráč
Vzdávám se málokdy ráda
Do mechu já jen zabořím svou tvář
A jedenkrát se bezmocnou chci stát