Honza Nedvěd - Rybník

Zdvihl jsem výš tvoje nádherné tělo
až k pasu, řekl lásko pojď blíž,
mělas sukénku modrou někde až nad kolenou
a ze zdi z křížku se na nás díval Ježíš
A pak v domu tam u nás, u vody, u rybníka
hvězdy jsme spolu počítali,
ta první je pusa, ta druhá řekla pak nám,
ať okna zakryjem, ať láska se zhalí

R:
Byla jsi má
tělo poddajné tu noc jsem měl.
A v rybníku ráno dvě těla nahá
kdo chtěl na hrázi uvidět směl.
Kdo krásu dá, kdo krásu dá
dostane zpátky jí jakoby chtěl
v lesní samotě vykřičet v nahotě slib,
skála vrátí mu tajemství těl.

Nikdy tě nikdo nebude mít tak rád,
tak jako mě asi nikdy jiná,
a kdyby přeci, pošli po rybníku
šňúrku, co dnes ti vlasy tvé spíná.
Zkalené podzimní barvy má les
a já miluji ten jejich kal,
když v mlze se po ránu s tebou probudí ves
jakoby Kolombín s harfou tu stál

R:2x
Byla jsi má ...