Honza Nedvěd - Tatínek

1,
Já se narodil tam u nás, jak bych Vám to jenom řek ?
V tichém domku,co měl před sebou stoly,
u nás bejval jeden policajt a ten to všechno stih
a když ne on tak táta a spousta romantickejch knih.

2,
My sme nebejvali jiní jako jsou ty děti teď,
jenom břehy naše byli trochu blíž
a táta bejval vždycky příklad chlapa, co už uměl svět
a o Vánocích stavěl strom a pod ním betlém hned.

R:
U nás scházeli se lidé, housle piáno a tak
a každou neděli se hrálo o sto šest
a celé léto vúně ohýnkú nás vedla Medníkem,
tak to bylo mé dětství s mámou a s mým tatínkem,
tak to bylo mé dětství s mojí mámou s tatín kem.

3,
A když to prasklo v týhle zemi, já byl šťastnej jako kluk,
lítal po námnestí a jméno Havel řval
abpak jsem jednou ráno pochopil,co oni vlastně chtěj,
jim lhostejní jsou lidé, moc je strašný čaroděj.

R:
U nás scházeli se lidé, housle, piáno a tak
a každou neděli se hrálo o stošest
a celé léto vúně ohýnkú nás vedla Medníkem,
tak to bylo mé dětství, s mámou a s mým tatínkem.