R:
Jak lípa, jak mládí, tiše pomalu stárnem,
krok za krokem dál, ani nevíme kam
a tak tady na světě dávno již daném
s duší vnímavou po skalách skáčem jak stáda lam
Až jednou se budem někde zpovídat z časú
a bude tam Pán Búh a s ním jenom my
až nebudem moc lhát a vymýšlet do snú
budem po pravdě klouzat jak minulé dny.
R:
2,
Vídám je u křížkú u cest mamičky stát
a přece kolik maj hříchú, to my na tisíckrát
ty podivná dobo, co se nebojíš Boha
vždyť i kdyby nebyl stejně měl by nás rád.
R: