Honza Nedvěd - Šípky

Čas šípků prázdných haluzí a suchých trav
a nebe modré s větrem studeným jak led
a v lukách bloudí zbylí ptáci křik je zved´
to dravci sčítaj´ v polích stíny po stromech

My dávno zvedli sme se s ránem vždycky je kam jít
jak v mlze krásně voní opuštěná trať
v tunelech skály pláčou možná možná samotou
na stezkách v listí kloužeš mlčíš si jen ať

A mezi stromy holé stráně tak čisté bez listí
meandry potůčku a prostá mravnost řek
a vlaky v zablouděných krajinách a zvěř znejistí
jen tak se ohlédne to člověk ten se lek´

Čas šípků prázdných haluzí a suchých trav
a nebe modré s větrem studeným jak led
a v lukách bloudí zbylí ptáci křik je zved´
to dravci sčítaj´ v polích stíny po stromech