Helena Vondráčková - Svítá

Do srdce se ti dívám,
když pod oknem ti zpívám.
Každou noc stejná slova,
znova svou serenádu.

Svou serenádu zpívám,
marně se k oknu dívám,
než zazpívám ji jednou,
hvězdy zblednou.

Svítá,
probuď se už svítá,
zažeň chladný sen,
bude horký den,
je čas procitnout.

Nad lesy
svítá,
hvězdy blednou svítá,
Otevř na můj hlas,
nastává už čas,
chceš-li uprchnout se mnou.

Chvíli,
ještě malou chvíli
a bude den bílý,
bude konec dobrodružství.

Svítá,
na východě svítá,
každý příští den
bude jako sen,
chceš-li uprchnout se mnou.